Spánková paralýza aneb démoni přicházejí

7. září 2017 v 14:32 | Elevado |  Téma týdne
''Peklo je prázdné, démoni jsou tady'' je ideální téma, které se pokusím zpracovat z pohledu člověka, který si prošel spánkovou paralýzou, při kterém jsem měl opravdu pocit, že démoni v tu chvíli kolem mě byli. Když jsem nad tím nějaký čas přemýšlel a začal jsem si o tomto jevu hledat podrobnější informace, tak jsem došel k závěru, že už jsem v dětství podobný zážitek musel také prožít, jen jsem tehdy nevěděl, že se jedná o spánkovou paralýzu. Pro mnoho lidí je tento jev tak traumatickým zážitkem, že se bojí chodit spát, popřípadě řeší problémy pomocí alkoholu apod., proto si myslím, že když sem přidám osobní zkušenost s tímto jevem a i svůj racionálnější pohled, třeba to některým lidem pomůže a nebudou mít z toho takový strach.

Teď už k onomu zážitku. Pamatuji si že v tu noc co se mi to stalo, jsem byl předchozí den nevyspalý a unavený. Když jsem šel spát bylo tak něco po 23:00 a byl jsem rád, že jdu spát. Jenže jak jsem usnul, zdála se mi noční můra, vím, že to ještě nebyla spánková paralýza. V té místnosti, ve které jsem spal, jsem se normálně pohyboval a mluvil jsem s kamarádem, ale bylo to jak z hororu. Bavili jsme se o smrti a všechno mělo takovou ponurou atmosféru. Těžko se to popisuje. Prostě věděl jsem, že je tady něco špatně. Pak si pamatuju jak proběhly čtyři temné scény, u nichž si nepamatuju obsah a pak jsem se probudil. Jenže tady nastal problém. Nemohl jsem se ani pohnout a špatně se mi dýchalo, a jelikož jsem ležel na zádech, měl jsem krásný výhled dopředu. A viděl jsem, jak před mou postelí na levé straně je vysoká temná postava. Výška cca 2 m. A co hůř neměla obličej. Pokud znáte postavu mozkomora z Harryho Pottera, tak přesně tak nějak vypadala. Samotná postava mozkomora je právě inspirována onou spánkovou paralýzou, kterou sama autorka J.K.Rowling prožila. Avšak byla více tmavá, černá a šel z ní strach. Stála tam a já měl pocit, jakoby by mi něco říkala. Něco ve smyslu, že přijde znovu, že mě zabije. Byl jsem opravdu v šoku, úplně bezmocnej. Nemohl jsem nic říct, ani křičet. Celé to trvalo asi minutu. Pak jsem najednou zničehonic měl zavřené oči a ona černá postava mi tlačila na hruď, že jsem propadal hlouběji do matrace tak moc, že jsem nemohl dýchat. Cítil jsem, že to jsou jeho nebo její ruce. To trvalo tak 15 sekund. A pak jsem se úplně probudil v šoku a nikde nic. Zkontroval jsem celou místnost, ale nikde nic. Budík ukazoval čas 00:35. V tu dobu jsem si ještě myslel, že to byla nějaká noční můra, ale měl jsem z toho všeho nějaký špatný pocit. I tak jsem po 5 minutách usnul, ale v tu noc už se mi nic nezdálo a ráno jsem se normálně probudil s tím pocitem, že to opravdu byla nějaká noční můra.

Pamatuji si ještě z dětství, když mi bylo tak 9 let a spal jsem jednou s rodiči, tak jsem jednou v noci uviděl malou temnou postavu u postele a čirou náhodou jsem se taky nemohl hýbat. Byl to ale takový malý démon. Od té doby už jsem se tam bál spát. A pak když jsem měl tak 15 let. Tak jsem se jednou nad ránem probudil. Vím, že jsem měl ráno vstávat do školy. Byly tak 4 hodiny. Pak jsem usnul a znovu jsem se probudil. Byl jsem na zádech a říkal jsem si, že jsem se opět probudil a chtěl jsem se otočit na druhou stranu, ale nemohl jsem. Ještě je potřeba říct, že jsem měl postel natočenou nohama ke dveřím. Dveře a vchod do místnosti byl ale trochu z boku, takže když jste vešli měli jste postel nalevo od sebe. A jak jsem tak ležel paralyzovaný, tak se najednou rozrazily dveře a nějaký temný stín v podobě koule vlítl do místnosti a mně přímo na hruď a do obličeje. V tu chvíli jsem se ihned probudil. Vím, že budík ukazoval 4:10, takže to nemohlo trvat dlouho a bál jsem se, že to nebyla noční můra, ale bylo to doopravdy.

Jinak teď nějaké příčiny, co může spánkovou paralýzu způsobovat. Nadměrné pití kofeinových nápojů (cola, káva), únava, nepravidelný spánkový režim, celková náchylnost k úzkostem, stres, výskyt elektrických zařízení v místnosti (tohle je docela diskutabilní a stále zkoumaný faktor), rodinná anamnéza (mám ověřeno, že má babička i máma mají podobnou zkušenost s tímto jevem, celkově jsou náchylnější ke stresovým situacím, nejspíše tímto jevem trpěla i moje prababička), prostředí (je také možné, že v určitých prostředích může k tomuto jevu docházet častěji, ale zatím to nemám ověřeno), paranomální aktivita (je pravda, že po smrti rodinného příslušníka se v mém okolí stalo několik paranormálních jevů, které mohou být zcela náhodné, ale nepravděpodobné, že se vyskytli v krátkém časovém intervalu, kdy se i u mě vyskytla opět znovu spánková paralýza, tentokráte i s out-of-body fenoménem s malými temnými postavami, to byl i čas, kdy jsem si o tomto fenoménu začal hledat bližší informace) a další přičiny. Zajímavé je, že většinu příčin jsem sám splňoval.

Věda nabízí několik teorií, jak si tento fenomén vysvětlit. Asi nejznámnější je ten, že v normálním stavu je naše tělo schopné pohybu, ovšem při spánku, kdy je tento jev nežádoucí, je komunikace mozku a pohybové soustavy vyřazena z provozu, až na svaly v okolí obou očí, víček a dýchacích svalů. Spanková paralýza je něco jako nedokonalé probuzení. Vaše tělo ještě spí, ale vaše vědomí je vzhůru. Nemůžete se ještě hýbat, ale víte, že nespíte. To ve vás vyvolává aktivaci obranných reflexů, které ovšem nemůžou být uskutečněny, jelikož se nemůžete hýbat. Sevření hrudi se děje i při normální stresové reakci, ale při spánkové paralýze může být mozkem vnímano intenzivněji. Někteří lidé mohou slyšet i takové divné třepotání v uších. To se vysvětluje zvýšenou tepovou frekvencí, kdy v uších slyšíte vlastní tep. Opět mozek a vaše vědomí jsou nedokonale probuzené, proto tyto věci vnímáte intenzivněji. Zajímavý je fenomén temných postav, který popisuje většina lidí, co spánkovou paralýzu prožije. Opět vysvětlení nedokonalé probuzení, a s tím i možný výskyt halucinací. Ovšem proč zrovna temné postavy bez tváře, to je stále otázkou. Tím, že se vyskytují u většiny lidí, tak je vysoce pravděpodobné, že je v lidském mozku centrum, které tyto postavy projikuje a slouží jako předlohy pro nebezpečí. Ovšem u stále více lidí jsou některé příběhy, které se jim staly vědou nevysvětlitelné a patří tedy do kategorie paranormálních jevů. Napříč historií je zaznamenáno mnoho výskytů tohoto fenoménu, které nejčasteji tyto zážitky popisovaly jako setkání s blížící se smrtí.

Ovšem co dělat, když už onou spánkovou paralýzou trpíte? Nejčastěji se tento fenomén vyskytuje sporadicky, tedy tak, že se většině lidí stane jednou za život, berou to jako svou nejhorší noční můru, s nikým o tom nemluví, protože je to mnohdy hloupé a nijak to neřeší. To je asi nejlepší případ. Pak je tu případ, do kterého spadám i já, že se paralýza vyskytuje častěji za život, momentálně minimálně jednou do měsíce s různými projevy. Mně osobně se osvědčilo, zůstat při paralýze v klidu, mít zavřené oči a myslet na něco pozitivního. Také mi pomáhá, pokud se chcete co nejrychleji probudit, pomalu pohybovat mimickými svaly v obličeji a konečky prstů a tak postupně celým obličejem, rukama, až dokud se z toho neprobudíte. Hlavně se snažit nepanikařit. Pokud to však někomu vadí, může navštivit psychiatra a s ním to odborně konzultovat. Těžší případy, kdy se vyskytuje několikrát týdně je lépě řešit s psychiatrem rovnou. Může to totiž naznačovat nějakou psychickou poruchu či nějaký závažný zdravotní problém (možné problémy s dýcháním a se srdcem). Nejhorší věc, do které můžete ale zabřednout je začarovaný kruh. Pokud zažijete spánkovou paralýzu, tak se potom vyhýbáte spánku, jste ve stresu, atd. a tím zcela paradoxně další výskyt spánkové paralýzy zvyšujete. Lehce se to říká, zvlášť pokud je vyšší pravděpodobnost u úzkostně laděných osobností, ale zachovat klid a chladnou hlavu je základ úspěchu.

V tomto článku jsem zmínil spíše jen jednu stránku věci a to hlavně tu vědeckou, racionální. Záměrně jsem se v tomto článku vyhnul paranormální stránce, kde se logická vysvětlení stále hledají těžko, různá náboženská vysvětlení, lucidnímu snění, které má s tímto fenoménem také hodně společné, a další stránky onoho fenoménu. Nakonec chci zmínit, že ona spánková paralýza může mít mnoho forem, jak se může u člověka projevit, mým cílem bylo ale hlavně ukázat na mou osobní zkušenost s tímto fenoménem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tea Tea | E-mail | Web | 9. září 2017 v 10:22 | Reagovat

Tak o tomhle problému a nemoci jsem ted četla poprvé a chápu, že ne pro každého musí být jednoduché o tom mluvit. Já jsem asi 2x zažila něco podobného, ale možná to není přímo tahle nemoc, ale stalo se mi, že jsem spala a najednou jsem nemohla dýchat, chtěla jsem otevřít oči,probudit se ale nešlo to, nemohla jsem otevřít oči, sebrala jsem tu největší šílu a donutila se vzbudit, protože jsem měla strach, že se už nenadechnu. Taky jsem měla potom strach znovu usnout, ale v klidu jsem dýchala a sama usla. Říkám stalo se to maximálně 2x, žádné temné postavy jsem neviděla, hýbat s tělem jsem asi problém neměla nevím, pamatuju si hlavně to, jak jsem nemohla dýchat, ale moje vědomí se bálo, že ve spánku přestanu už navždy dýchat..Dávám článek do Tématu Týdne :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama