Krev, nářky, pláč a slzy, uvidíme se spolu brzy.

27. března 2016 v 1:01 | Elevado |  Téma týdne
Městem se procházím bez důvodu
zraky lidí na mě upřených,
v hlavě jsem sám bez lidí a průvodu.

Myšlenka jen jediná v hlavě,
ať se vše povede,
ať nedopadne to špatně.

Přicházím na ono místo,
jsem ona temnota,
v tomto městě, víš to.

Vše už je v momentě přichystané,
tak jak to má být,
světlo je tentokrát utlačené.

V nebi jsem, ve světle věčném na místě,
nikdo to nechtěl,
vyvolal jsem však temnotu v onom městě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ČAPILO ČAPILO | Web | 27. března 2016 v 12:36 | Reagovat

Paráda. Sám jsem napsal něco podobného.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama